Franz Ulschmid, zástupce předsedy Trenckova spolku se velmi snažil o udržení sounáležitosti všech účinkujících hry a naplňovat životem pojem „Trenckfamilie" – „Trenckova rodina“. Kromě společných výletů a společenských akcí jako např. taneční zábavy na ukončení hrací sezóny, byl i iniciátorem odpoledního setkání s příjemným posezením na louce u lesa. Spontánně se k účinkýujícím připojila i celá řada dalších občanů města.
Dieser Erfolg ermutigte die Verantwortlichen zur jährlichen Fortführung dieses Festes als Pandurenlager. Angeführt vom Fanfarenzug ziehen nun alljährlich die Spieler vom Marktplatz zum Pandurenlager gefolgt von einer großen Schar von Gästen.
V průběhu let se tato akce dále vyvíjela. Jednotlivé sekce pandurů staví na tábořišti své stany a nabízejí celou řadu atrakcí. Lze získat i „proviant“ jako grilované sele, uzené ryby…. až po nejrůznější nápoje. A když pořadatelům nepřeje počasí, táborníci přesto setrvají pod improvizovanou ochranou proti dešti, nebo se uchýlí pod stoly a slaví dál.
Kvůli blízkosti lesa a nebezpečí požáru muselo být ležení přemístěno z romantické louky do areálu městského parku. Přes změnu místa táboření mu zachovaly všechny sekce pandurů věrnost. Jakmile Stefan Paa jako „Harum Baschi Bieri" začne pandury svolávat, spěchají všichni do tábora…
